22.04.2012 Prichod

28. dubna 2012 v 8:42 | King Rucola a Max. de Bile
Tak nejak pred zapadom slnka stojim pred hotelom, ktory mam v najlepsej spomienke z minulych casov. Za stromami, teda priamo pod nimi, lezi zatoka Bodamskeho jazera, okupovana nejakmi vtakmi, z ktorych rozoznavam s mojimi zoologickymi znalostami bezpecne len labute a kacice.

Ostatne perim vybavene obyvatelstvo mi nahana skor pocit nechute. Nejako sa tych operencov stitim, preto ani rad nieco, co malo vo svojom zivote kridla, nezeriem. (Okrem prsiciek kuriatok, ale tie musia byt alebo ako obycajny rezen maskovane, alebo rozflakane v pikantnom Kung pao.)

V loggii strechy nalavo je moja objednana izby. Kvoli pisaniu, fajceniu, cumeniu na vodnu hladinu, na cestu pri hoteli, ktora sa rozdvojuje k zamku a k parku, na ktorej mam vybornu podivanu na dzogujucich penzistov, promenujuce panicky s psami a dodavatelske auta hoteloveho zasobovania, a hlavne aby som mal kde sediet, keby prsalo. Je to vyborna izba. Ako sa dozvedam, je to ta najviac pytana izba tohoto skor mensieho hotelu priamo na vode carovneho mestecka Wasserburg. A ja som ju nedostal! Zurim! (Vraj tuto izbu treba objednat rok pred prichodom, je mi vysvetlene. No a kedy som ju asi objednaval? Urcite nie vcera, to by bola ta tzv. kratka, kalendarova minulost.) Znovu zurim. Ale zo zlosti a trucu do ineho hotelu nemozem, Lindau a okolie je zaplavene celou tisickou psychiatrov, tuziacich po zabave zvanej "work shop", cize cakanie na obednajsie prestavky spojene s navstevou pocetnych vybornych restauracii.

Dostavam kluce od prekrasneho apartmentu s vyhladom na jazero a zapadnym slnkom, ktore zalieva obyvacku. Kde je vsak v spalni, situovanej na vychod televizor? Nikde! Ako budem teda spat? Ked nieco milujem na pobyte v hoteli, tak ze mi telka hraje uspavanku celu noc a ja sa prevalujem v nepohodlnej posteli. A vydatny ranajkovy stol. Svedsky buffet.

Tak sa zacinam citit ako doma: Budem spat v kresle pre televiziou, ako to robievam doma. Len tam ma to nestoji 140 euro za noc a mam pohodlnejsie kreslo. Alebo, myslim si, kedze som dovliekol so sebou dva pocitace, tak skusim, naladit sa na nemecke televizne kanaly cez pocitac, vezmem si ho to postele a budem sa hrat na hotel, ktory ma predsalen obrazovku pre postelou. Ajhla, znovu zurim!

Internetovy signal je, heslo poznam, ale v izbe internet nefunguje, pretoze ten signal je prislis slaby. Nie ako v tej izbe, ktoru som nedostal a kde som v minulosti byvaval. Tak teda zurim uz aj nahlas. Myslim si na smutne potvrdenie mojho pravidla: Clovek sa nikdy nema vracat tam, kde mu bolo dobre, moze to byt uz len horsie!

Ako ale to robia potom ti ludia, ktori chodia cely zivot na dovolenku na to iste miesto?

(Som filozof! Velky! Ako kolega Konfuzius, ako ini velikani, ja som ten najväcsi!) Oni povedali o minulosti toto:

"Geschichten schreiben ist eine Art, sich das Vergangene vom Halse zu schaffen."
Johann Wolfgang von Goethe

"Die Erfahrung ist wie eine Laterne im Rücken; sie beleuchtet stets nur das Stück Weg, das wir bereits hinter uns haben."
Konfuzius

A velmi zaujimave tvrdenie kolegu Ernsta:

Das Merkwürdige an der Zukunft ist wohl die Vorstellung, dass man unsere Zeit einmal die gute alte Zeit nennen wird.
Ernest Hemingway

Takze ten zaciatok nevesti prilis vela dobreho...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 28. dubna 2012 v 10:38 | Reagovat

Jsi moc zhýčkanej. :D
Taly mám v německém bytu problém s mobilovým internetem zatímco v Praze funguje výborně. Holt za západě taky není všechno dokonalý.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama