16.05.2012 London abstract

16. května 2012 v 22:43 | King Rucola a Max. de Bile
Vonku je burka, v priedusniciach to skripe (stridor pre medicinsky podkutych kolegov), asi mam horucku, nikam sa mi nechce ist. Vyborna prilezitost pre mysel, nechat telo hnit v posteli a odputat sa od tej schatralej mäsitej zahnievajucej schranky. Uz len chvilku...

Mysel by bola uz aj pripravena na cestu, doslovne sa trha ako pes na retazi, ale starecke chamtive ruky, ktore sa este stale prehrabavaju v starych papieroch, pre ktore nevidno dosku pisacieho stola, ju este nepustia. Potrebuju koordinatora, ktory sedi niekde v mozgu, ako "Fluglotse" vo vezi letista nad radarom. Hrabem bez planu, ale vyhrabem nieco, o com ani najbujnesia predstava vyletu od tela odputanej mysle nemala ani predstavy.

Explicitne udaje o ceste do Londyna pred sto alebo viac rokmi! KED TO NIE JE PREKVAPKO!!!
Telo lezi vycerpane kaslom a odputana mysel je uz mihnutim oka upreteho na zapisnicek antikvarneho razu niekde v Luxemburgu. V Belgicku este nie, tam sa, rozpominam sa, konala kratka oddychova prestavka, vtedy som bol len sam sofer, vytiahol som si skladacie lehatko a trochu driemal v slabom dazdi vedla auta. (Vid falosnu asociaciu s poznamkou "RADIO LUX - MAMA". Ziadny Luxemburg! Ten si pamätam len ako neprijemnu zastavku na hranici, kde sme museli kupit poistku, taky akysi zeleny papier, ktory vtedy vyzadovali primitivi na hraniciach...uz roky taka medzinarodna poistka nemusi byt.)

Lenze dalsi vyskum vyvedie moju mysel z omylu, usvedci ju, ze je moc bujna, nadrzana. Musi svoju predstavu korigovat. Ten udaj totiz vobec nehovori, ze uz sme v Luxemburgu, to je svedectvo o uplne inom, totiz, ze sme boli vsetci akosi navyknuti pocuvat Radio Luxemburg, vtedy najsilnejsia europska stanica. Vsetky slagre sme mali odtial, vsetky spravy. A pretoze tato rozhlasova stanica bezala celu noc (stredne vlny, kratke vlny sa dali pocuvat len v noci), tak aj prve spravy o "prichode bratskych armad na pomoc v 1968" sme mali odtial. Odbocil som, krotiac daleko zatulanu mysel. Ten zapis urcite hovori, ze prave pri stave kilometrov na pocitaci (Zähler) bol tri nuly, cize zaciatok pamätnej expedicie a v autoradiu hrali vtedy popularny slager "Mama", neviem o nom nic, dnes uz nic podrobneho, len o pocujem v mojich nehudobnych usiach.

O troch rano sme boli v Bazileji, stoji cierne na bielom v tomto historickom dokumente, co bolo v roku 1972 (alebo plus minus) o dvadsat kilometrov dalej, nez je to dnes, lebo sme museli najprv do Zürichu. Unavujem. Mysel sa uz nudi, kym prsty nesikovne tukaju do stroja.

Bülach, krajske mesto pod ktore patri zürissky "letecky pristav" (Flughafen) a Number 10, Downing Street, London, kde sidli britsky premier su vzdialeni vdaka preciznemu vedeniu palubneho dennika 1034 kilometrov!

Ale preplavili sme sa cez kanal na lodi, cize keby sme isli dnes tunelom...tak by to bolo asi to iste, ved tam sa auto vezie vo vlaku, ci nie?

Ohromny dokument, ma historicku cenu, som zvedavy, do ktorej kniznice bude tento pamätny rukopis ulozeny. Telo pojde raz ako popol niekam, kym mysel sa bude tulat v spomienkach na tu prvu jazdu do Londyna, alebo na ine davne veci, smrdutu hromadku z tela si vsimat nebude, ked sa od neho uz davno odputala, kym este bol cas.
Pomaly sa stmieva...
Pohlad z okna nevladneho tela...
Nahana trochu neprijemnu naladu.
Tak nejak by si mysel predstavovala umrtnu krajinu, este dobre, ze tu nie je, ze sa tula okolo Buckinghamovho palacu a nacuva
zvonom z Big Ben
alebo prijemnym basom anglickych "Bobbies", ked ti vysvetluje cestu.
Ked hostinsky vykrikuje jeho "last order",
alebo ked o roky neskor zatvoril svoj pub, postavil na stol Irish whisky,
aby sme si mohli s panom profesorom, s ktorym sa potom uz nikdy viac v zivote neuvidim, sa nerusene a
do sytosti porozpravat, alebo aspon do sytosti (p)opit.

That's life...




_
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karol Dee Karol Dee | Web | 17. května 2012 v 8:10 | Reagovat

když mám horečku, taky mi myšlenky utíkají ušima ven z hlavy. Ten dokument musí mít vážně velkou hodnotu, když si uvědomím, kolik informací v sobě nese...mimochodem, máš krásný styl psaní ;)

2 F(r)auW F(r)auW | 17. května 2012 v 8:31 | Reagovat

Mě napadají když mám horečky nebo je mi zle básničky, ty cestuješ po světě. Ale nejhezčí je ten závěr po stmívání. Ale už ať si zase O.K. a zdravý, ano :-)?

3 alena alena | E-mail | 17. května 2012 v 8:58 | Reagovat

Takto se mi vubec nelíbís,takové chmurné myslenky!I kdyz ten záver je zase starý Rucola!Potrebujes povzbudit,dnes je den otcu,tak zase duvod oslavovat!!!!

4 King Rucola King Rucola | Web | 17. května 2012 v 10:17 | Reagovat

[3]: dneska?!? Tu je tusim Nanebevstupenie, kazdopadne je volno, vcera nam (ja chory v aute) pred nosom zavreli banku,lebo vzdy pred sviatkom idu skorej prec. Takze nie je za co oslavovat. (A vlastne ani koho, ved tych postarov, kominarov a mliekarov nepoznam, oder?)

5 pavel pavel | Web | 17. května 2012 v 13:29 | Reagovat

Takkvej papír je někdy dobrej, vybaví se ti všechny vzpomínky. :)

6 pavel pavel | Web | 17. května 2012 v 13:31 | Reagovat

Sakra, dnes jet tu taky svátek a chtěl nakoupit. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama