01.11.2012 Radost

2. listopadu 2012 v 8:00 | King Rucola a Max. de Bile
Sviatok zosnulych. Smutocne davy radostne tiahnu na citoriny a pustosia metlami, krompacikmi, lopatkami hroby svojich predkov. Zohrievaju ich a seba v tomto naprosto nedusickovom pocasi svieckami, ktorych plamene nedokazu konkurovat ziariacemu slnku, chladia ich nespocetnymi krhlami vody, ktore vlecu neposedne poskakujuce a nudiace sa deti z blizkych vodovodnych kohutikov. V takomto zlatistom pocasi ma kazdy radost. Zosnuli, davno mrtvi, maju konecne spolocnost, dedici su uchvateni priaznivostou casu a predavaci kvetin pocitaju svoje rekordne zisky vrcholiacej sezony. Aj ja mam radost. Davno som ju odpisal, vyhlasil za "verschollen", za nezvestnu, davno ozelel a davno by som ju bol nechal vyhlasit za mrtvu, keby to bolo byvalo mozne.

Nejakou podivnou nahodou, ci silou intuicie, ale najskor to bola telepatia, inak sa to vysvetlit neda, som sa zastavil cestou z garage v pivnici, ktora mi sluzi prilezitostne ako atelier, ked sa prave pustam do mokrych mazanin. Dobre vyse tridsat rokov som ju nevidel a tu sa na mna usmieval "lem roucha jejiho", trcal zradne asi ako pätdesiata priloha v nejakom sandwichi, kde su napresovane akesi starodavne kresby, plany, malby a historicka, ale bezvyznamna korespondencia z nepocitacoveho casu.

"Zelena panicka", Luga (acryl na papieri a miesana technika, ludske vlasy, spermie, lep, ca 180cm x ca 60cm. priv. majetok)

Tridsat rokov! Pan Fera! Uz som nikdy nedufal, ze ju este raz uvidim! Ta radost prechadza do uzasu! Tridsat rokov. Tri alebo styri razy stahovnia na nove miesta prezila v jej ukryte, cely cas niekde pri mne. Niet divu, ze za tie roky zozelenela. Vzdy vtacena niekde medzi abstraktny salam, oharky, majonezu v tom pomyselnom sandwichi, bez slnecneho alebo aspon mesacneho svitu. A vynori sa prave na "Sviatok zosnulych"! Takmer neposkodena. Tie vlasy z mojej brady ktore zdobili jej hlboke a teple lono tie jej tam vdacne znovu nalepim, aj keby som musel kazdy chlp vlastnojazycne prikladat. Farby a ine prisady ozivovat netreba, tym "odobornym" skladovanim sa vsetko uchovalo, snad len oprasit, jemne, handrickou este lespie rukou pohladit...Moju "Zelenu panicku"!

Detail lona, ochlpenie casom a transportom vyplzlo.

Bola to snad vtedy vizia a dnes vidina, alebo je vizia a vidina to iste? Ved ona mohla mat tak tri-styri roky, ked som tento obraz maloval! bola to "predohra ku slave", vysielala snad z jej rodneho New-Yorku ku mne nejake luce, ziarenie?

Ale dnes sa mi zda, ze som ju presne spodobnil, hoci bola esta celkom mala, jasnovidecky portret Jennifer Lopez!
Jennifer Lopez, zvanej aj JLo! Alebo si to len nahovaram? (Ked nic, tak aspon tie proporcie som spravne odhadol!)

Radost! to je jedno slovo - a ked jedno slovo nestaci, tak pride obraz, na sviatok Vsetkych svätych povvstane z prachu...
Po dobre tridsatich rokoch - ako sen!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 alena alena | E-mail | 2. listopadu 2012 v 16:21 | Reagovat

JLo má ale asi cerné vlasy :-D  :-D  :-D

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 2. listopadu 2012 v 16:21 | Reagovat

Sendvičová Lopezka.
Zelené plísně jsou nejušlechilejší.
Dušičky jsou časy tajemné.

3 gabi gabi | E-mail | 3. listopadu 2012 v 8:56 | Reagovat

Pekna, ale preco je  zelena? To ta uslachtila plesen?
Uz ked si spomenul " lem  roucha jejiho", vies aky je rozdiel medzi nahou mniskou a nahou kurtizanou? ... Velikyyyy ... Naha mniska je odeta v Evinom ruchu a naha kurtizana v pracovnom odeve.
Krasny vikend prajem.

4 Ifá Ifá | Web | 4. listopadu 2012 v 10:25 | Reagovat

Hezký blog :-D

5 mengano mengano | E-mail | Web | 5. listopadu 2012 v 9:06 | Reagovat

Jsi zřejmě vizionář.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama