13.01.2012-14 Spolocny zivel

14. ledna 2013 v 2:53 | King Rucola a Max. de Bile
Ludstvo sa odjakziva deli na automobilistov a ludi, ktori sa pohybuju inac, zastaralo pri tom uzivajuc vlastnych noh ako zakladny dopravny prostriedok. Nieco staromodnejsieho treba hladat snad v dobe kamennej, ale aj tam mozno boli jedinci, ktori si osedlali mamutov. Tieto dve skupiny sa znacne navzajom potieraju. (Zda sa mi, ze som kedysi cital science-fiction od americkeho spisovatela Ray Bradburyho, kde automobilisti mali prevahu, jazdili po meste a ked zbadali nejakekho uboheho pesiaka, zmilovali sa nad nim - nie, nevzali ho autostopom! - , lez usetrili mu namahu a skolili ho davkou z gulometu, ale presne si to uz nepamätam a sci-fi uz davno necitam.) Jedine, co maju tieto dva nepriatelske tabory spolocne je znacne nespolocenske. Totiz jeden spolocny a zaroven nespolocensky zivel.

Je to ambivalentna ludska laska k automobilom! Znie paradoxne. Ale je to tak. Ci automobilisti, ci chodci a nenavistnici aut, vsetci maju garaz, kde tie "auta" skladuju. Niektori sice len tzv. "Laternengarage", kedy ich oblubene auticka spinkaju pod poulicnou lampou, vystavene tym ostatnym zivlom napospas, ale to su vynimky, lepsie povedane ignoranti, ktori si neuvedomuju, ze kazdy clovek bez vynimky vlastni vlastnu garaz. Takzvanu "latrinovu garaz".

Po case a i v necase sa totiz nastahuje vdaka automobilovej znacke Volkswagen cela zaplava rozlicnych reprezentantov tohto spolocneho nespolocenskeho zivla do garage, ktoru si kazdy obcan tejto planety, ci mu je to mile, ci skor obtazne, nosi neustale so sebou. Hlavne po nejakej narocnej alebo podivnej strave mavaju automobilisti i neautomobilisti ich vlastnu garaz plnu Volkswagenov, teda aut tejto najväcsej automobilky na svete.

Prehanaju sa im tam veterne zivly ako Passat, Scirocco, Bora, ako keby to bol sam "El nino" v mexickom Golfe. (Zarucene sa tam pohybuju aj tie klasicke volksawageny, ktore sa lubezne nazyvaju "Käfer", cize chrobak, ale tie nemozno ratat medzi zivly.) Takuto garaz ma kazdy Jakub a kazda Jetta (vraj od mena Henrietta!) a ked uz niet miesta pre dalsie vozy, tak je najlepsie, nejake tie auta vypustit, cim sa tento kazdemu spolocny zivel stava nespolocensky zivel, kazdemu skor cudzi, nez spolocny. Ale opät aj tento nespolocensky zivel sa stava spolocnym, v usili, ze kazdy bez vynimky sa ho snazi zbavit. Ci uz tych vetrov, ci ich nasledkov. (Od toho slovo "vetranie".)

Na hrade Chillom na zenevskom jazere, kde bol udajne väzneny anglicky basnik lord Byron, mali za ucelom nevyhnutnej inventury v garazi genialne riesenie. Cez pisarsky sal sa preslo do malej komorky v hrubej hradbe zamku a tam sa nachadzala latrina. Vysoko vysunuta nad jazerom a zivel vetrik ovieval ucastnikov obnazeny zadok. Basnik mohol sediet, vypustat vetry a aby sa nenudil, ci necitil sa opusteny, tak otvory-sedatka tam boli dve. Tak mohli vznikat najplodnejsie diskusie a vznesene basnicke verse bez tiahy samoty a sedator ich mohol ako tazko zamestnany vedator diktovat pisarom do tej rozsiahlej pisarne, cize mohli byt bezodkladne zaznamenane pre buduce ludske pokolenia.

Nielen tato vymozenost ma dodnes fascinuje, ale je to i ta tazko dosiahnutelna prevaha riesenia, ktore doteraz napriek vsetkym technickym vymozenostiam nasej "high-tec" doby nema obdoby. Zachody boli visute z hradby vysoko nad jazerom, ktoreho smaragdova voda potesila zrak, ked sa clovek dival cez otvory latriny (predchodca divadelneho kukatka alebo dalekohladu vobec?) a zaroven sa vanok, teda tiez taky vyssie spominany maly zivel, postaral o okamzite vyvetranie vetrov, vyfukovych plynov, ktore tie volkswageny v brusnej garazi narobili.

Donedavna byvavalo casto zvykom, stavat domy s latrinou, mozno splachovacou, na chodbe, kde sa stretavali vsetci majitelia okolitych garazi. Ako pokrok prislo potom riesenie, ze mal kazdy byt svoje vlastne WC, kde sa vetry pohravali s nosmi neskor prichodiacich. Toto riesenie bolo sprvu luxus, neskor norma. Este nedokonala norma, pretoze prichadzalo k zacpam i mimo brucha, teda k zapcham na zachode. (Na druhej strane podporovalo cakanie v rade spolocenskeho ducha a dokonca viedlo v extremnych pripadoch - vid obrazok - k potuzeniu sudrznosti. Casto posobila tato cinnost ako zachranca sa uz rozpadajucej rodiny, spolocna potreba stmelila rozhadzanu rodinuv spolocnom usili, urobit si mozno poriadok nielen v garazi, ale vdaka urcitej zdielanej intimite aj inde...)


Dnes je skor normou, ze kazdy byt by mal mat aspon dve miestnosti pre vypratavanie garaze brusnej a vypustanie vetrov . Napohlad vyborne riesenie, hoci to zakonite vedie k izolacii a odburava spolocensku crtu hromadnych latrin rimskych.

Ale na zamok Chillon pre kazdeho, ci v kazdom obydli, si este vsetci dlho pockame!

To skor sa asi dockame casu "predrevolucneho", ked sa nocniky jednoducho vylievali chodcom z okna na hlavu bez ohladu politickej prislusnosti. (Narazka na ten vtip: "...a komunisti bezali s kazdym hovnom na stranu...")
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Gabi Gabi | E-mail | 14. ledna 2013 v 8:35 | Reagovat

Kolko sa da pisat o ...aj ja som zastancom dvoch sedatok vedla seba. Vzdy som sa pousmiala, ked som videla vedla seba samostatnu miestnost WC a vedla nej kupelnu so sedatkom bidetu. Predstavila som si, ako ten niekto, ide z miestnosti  WC do miestnosti kupelne so spustenymi nohavicami, alebo vyhrnutou suknou. Skor, ako sa mladi kolegovia naucili co je co a k comu, tak zacali vyrabat kombinovane WC misy.:-)
Inak je to velmi tvorcia miestnost. Kolko genialnych myslienok prave tam, ich tvorcov napadlo. Cim to?

2 pavel pavel | Web | 14. ledna 2013 v 17:55 | Reagovat

Taky když jsme hledali byt v Německy, byl nám jeden nabízen s dvěma záchody. Později jsme zjistili, že jsme udělali velkou chybu, že jsme ho nevzali... zejména ráno, když se celá rodina vypravovala ven. :-D

3 alena alena | E-mail | 14. ledna 2013 v 20:20 | Reagovat

To je skutecne luxus:dva záchody v dome nebo dokonce i tri a kazdý vlastní koupelnu,me ted stací vse jen po jednom ale jenom pro me.Taky jsem kdysi bydlela s vodovodem na pavlaci a dva záchody(splachovací!!!)na mezi poschodí,uz to byl luxus protoze babicka mela jeste ,,kadibudku,, na dvore.To byla hruza,jako malá jsem mela strach jít sama na tu latrínu abych se nepropadla do zumpy! :-D

4 Gabi Gabi | E-mail | 14. ledna 2013 v 21:07 | Reagovat

[3]: Na chalupe na vidieku mam nadhernu latrinu. Fakt, nechvalim sa. Je sucastou drevarne , zvonku obrastena brectanom cela, celucka, aj strecha a vo vnutri je oblozena keramickym obkladom / zbytky keramiky z piatich domacnosti. Tam som sa ja osobne naucila obkladat- uzasne precizna remeselnicka praca ( moja). Ta latrina je naozaj  rozpravkovo krasna.Su tam obkladacky hadam vsetkych farieb a vsetkych rozmerov. Ked je nas tam vela, stoja pred nou rady. Nikomu sa nechce na obycajne splachovacie WC do domu. Iba tam, vonku, je dovolene fajcit. Moj brat, silny fajciar, ma vyzval, aby som doriesila este sedatko, vraj ho omina, je tvrde, ked tam fajci a noviny cita. :-D

5 Tlustjoch Tlustjoch | Web | 14. ledna 2013 v 22:15 | Reagovat

Záchody, WC i latrýny podporuji.
Neboť jsem estetický inspektor záchodové výzdoby  a čestný člen HZHZ (Hnutí za humanizaci záchodků) - http://tlustjoch.blog.cz/rubrika/hzhz

6 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 15. ledna 2013 v 4:09 | Reagovat

[4]: Na ziadnom zachode sa mi este nepodarilo citat. Ja len meditujem a z neprijemnych zo strachu aj utekam... :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama